Nepřiměřená reakce státní moci na původně studentskou demonstraci k uctění památky Jana Palacha vyvolala vlnu protestů a aktivit. Československo nebylo jedinou zemí. V Polsku, Maďarsku, NDR, ale i v SSSR sílily ve 2. polovině 80. let hlasy, které volaly po svobodě a demokracii. Události v každé z těchto zemí se vzájemně ovlivňovaly (dominový efekt) a přispěly ke konečnému rozpadu východního bloku. Události v Polsku, rozpad režimu v Maďarsku, vzrůstající nespokojenost občanů v NDR, která se projevila mj. hromadným útěkem do západní části Německa přes ČSSR. Berlínská zeď - symbol studené války - padla 9.11. 1989 a znamenala i symbolický pád jedné epochy. Že se změny nevyhnou ani Československu, bylo v průběhu roku 1989 čím dál tím více jasnější. Listopadové demonstrace v Bratislavě a především v Praze je odstartovaly. Vznikly oficiální platformy opozičních občanských aktivit- Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu. Byla zrušena vedoucí úloha KSČ, rozpuštěny Lidové milice, byla jmenována vláda národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou. 29.12. proběhla volba nového prezidenta Václava Havla.