Postavení mladého slovenského státu bylo zpočátku nejisté. Základní nasměrování určila tzv. Ochranná smlouva mezi Slovenskem a Německem z 23.3.1939. Touto smlouvou se Slovensko začlenilo mezi německé satelity. V zahraniční politice, hospodářských otázkách a vojenských otázkách se muselo Slovensko podřídit německým zájmům. Slovenská republika se postupně stávala státem s totalitními znaky. Velký vliv na vnitřní politiku mělo vzájemné soupeření dvou křídel uvnitř HSĽS. V. Některé skupiny obyvatelstva byly stejně jako v Protektorátu vystavené perzekuci. Týkalo se to především Židů. Se situací po Mnichovu a zániku Československa stejně jako v Čechách a na Moravě i na Slovensku nesouhlasili všichni obyvatelé nového státu a zapojili se do odboje – domácího i zahraničního. Na Slovensku se rozhodující část různých skupin a proudů dohodla na společném programu obnovy Československa a odstranění domácího autoritativního režimu koncem roku 1943 a podepsaly tzv. vánoční dohodu.