V 80. letech se v celém východním bloku stále více prohlubovala všeobecná krize. Zasáhla politiku, ekonomiku a společnost jako celek. V roce 1985 nastoupil do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS Michail Gorbačov. Jeho snaha provést ekonomické reformy a demokratizovat společnost uvnitř SSSR zásadním způsobem rozhýbala i dění v ostatních zemích východního bloku. Vedení států východního bloku nebyla ochotna a do jisté míry ani schopna převzít vývoj ve svých zemích do vlastních rukou bez zasahování Moskvy. Měly strach z důsledků perestrojky a glasnosti pro další vývoj jednotlivých zemí. Zatímco např. v Polsku a Maďarsku probíhaly stále častěji diskuze o demokratizaci systému, v Československu se dávalo přednost drobným ekonomickým změnám před politickým uvolněním. Konflikty uvnitř KSČ a velice pomalé uvolnění kontroly nad ostatním politickými stranami výrazně oslabily postavení KSČ v celé společnosti. Tím se otevřel prostor pro celou řadu aktivit probouzející se občanské společnosti. Postupně se začaly aktivizovat nezávislé občanské iniciativy, církve, ekologická hnutí. Několik demonstrací v roce 1987 následoval srpen 1988, který odstartoval sérií dalších protestů. Režim na ně reagoval brutálněji, což se ukázalo v lednu 19989 během tzv. Palachova týdne.