„Ideové směry na Slovensku, které i po 6. říjnu 1938 vytrvaly na zásadách protifašistické demokracie a vedly dodnes aktivní odpor proti politickému, hospodářskému a kulturnímu znásilňování slovenského lidu a které dnes reprezentují skutečné smýšlení všech vrstev slovenského lidu, dohodly se na vytvoření společného politického vedení, kterým bude Slovenská národní rada jako jediný reprezentant politické vůle slovenského národa doma.

I. Úkolem a cílem Slovenské národní rady je:

1, Jednotně a centrálně vést boj slovenského národa za odstranění nacisticko-německého diktátu, vykonávaného i domácími uzurpátory politické moci.
2, V první příhodné chvíli převzít všechnu politickou, zákonodárnou, vojenskou i administrativně-výkonnou moc na Slovensku a vykonávat ji podle vůle lidu až do té dob, než svobodně zvolení zástupci lidu nebudou moci všechnu moc převzít.
3, Po převzetí moci, jen co to bude možné, se Slovenská národní rada postará, aby si slovenský lid volně a svobodně určil své zástupce, kterým Slovenská rada odevzdá všechnu moc.
4, SNR bude ve své činnosti postupovat v dorozumění s č.-sl.vládou a celým zahraničním odbojem, jejichž práci na mezinárodním a vojenském poli uznává a podporuje.

II. Zde sjednocené směry a složky dohodly se na těchto zásadách:

1, Přejeme si, aby národ slovenský a národ český jako nejpříbuznější slovanské národy utvářejívšíce své osudy v nové ČSR, společném to státě Čechů a Slováků, a na podkladě principu rovný s rovným.
2, Přejeme si úzkou spolupráci se všemi slovanskými státy a národy, jmenovitě se SSSR, ve kterém vidíme záštitu svobodného života a všestranného rozmachu malých národů vůbec a slovanských zvlášť.
3, Budoucí Č-SR má vést svou zahraniční politiku v duchu těchto zásad, a proto se má na poli zahraničněpolitickém vojenskopolitickém opírat o Sovětský svaz.
4, Vnitřní uspořádání budoucí ČSR má být demokratické, mají být vykořeněny všechny tendence fašistické, rasistické, totalitní a takové, které budou v rozporu s těmito zásadami. V tomto duchu má být vnitřní politický režim pevně veden, přitom však demokratický. Je třeba vystříhat se omylů a chyb minulosti. Myšlenku demokracie je třeba přenést a prohloubit i na pole hospodářské a sociální tak, aby rozdělení národního důchodu mezi všechno obyvatelstvo bylo co nejrovnoměrnější a aby život každého občana byl lidský a důstojný.
5, Kultura, školství a výchova mají být vedeny zmíněnými zásadami. Zachována má být svoboda náboženských vyznání, vyloučen má však být vliv církví na směřování a vedení státu.
6, O definitivní úpravě těchto otázek rozhodnou – a to jmenovitě o ústavní úpravě poměru slovenského národa k národu českému – ze slovenské strany výlučně svobodně zvolení (určení) zástupci slovenského národa.“

Pozn.:
Dohodu podepsali za KSS: K. Šmidke, G. Husák a L. Novomeský, za občanské odbojové složky: J. Lettrich, J. Ursíny a M. Josko, za občanské složky P. Zaťko (v lednu 1944), za ľavicové soc. dem. I. Horváth (v lednu 1944)